Co se týče atmosféry v týmu, tak ta byla bezesporu nejen díky pomluvám, kterých bylo v tomto roce ze strany soupeřů skutečně mnoho, bez pádů. Měla stoupající tendenci a touha být spolu a fungovat víc a víc jako tým jednoznačně rostla. Obrovský podíl na tom měli rodiče našich tanečníků, kteří nejen, že cenili naši práci, ale také uspořádali BESTA ples a dovolili nám zažít naprosto uvolněný večer plný smíchu.
Kdy a kde přesně se ten nápad vzal nevíme, ale víme, že jsme si to skvěle užili. Rodiče si vzali vše na starost, hlavní pořadateli se stali rodiče Šustrovi a Lichtenbergovi a na nás bylo jen dorazit do Trpišova. Zajistili prostě kompletně vše – vstupenky, hudbu, občerstvení i večeři. Atmosféra byla parádní a lidí přišlo až překvapivě hodně. Tanečnímu parketu vévodili kreace právě v podání rodičů tanečníků Besty a my konečně pochopili po kom to ty děti mají v genech 🙂 Dodali jsme pro zpěstření vystoupení a díky té aktivitě a zápalu pořadatelů nechyběla velká tombola. Petr Lichtengerg tekrát přečetl svoji úžasnou povídku o úvodní lekci Tanečního kurzu pro muže, který jsme uspořádali a my jsme se smáli, že nám to prodloužilo život o pár desítek let 🙂 Děkujeme Vám za tenhle večer!
Zážitky mimo parket byly famózní, ale nejen ty. Zažili jsme mnoho i na tanečním parketu. Děti a junioři získali na Mistrovství České republiky Svazu učitelů tance hodně medailí a my se nestíhali radovat. Šest formací pod taktovkou Martiny Novákové a cinklo to celkem pětkrát! Poslední choreografie získala nepopulární bramborovou, ale vzhledem k tomu, že to bylo Lízátko a děti byly velikostně soupeřům přibližně do pasu to považujeme za ohromný úspěch!
V plesových choreografiích dětí jsme startovali celkem dvakrát – ta úspěšnější předběhla všechny své soupeře a domů si přivezla titul MISTR ČESKÉ REPUBLIKY – její název byl I wanna dance a na dětech bylo znát, že skutečně chtějí. V juniorech se stejný úspěch a druhý titul MISTR ČESKÉ REPUBLIKY podařilo získat choreografii Mambo Italiano. Titul VICEMISTR ČESKÉ REPUBLIKY si vybojovaly také hned dvě formace. V dětech to byla parketová taneční kompozice Sněhurky, kde byly vyladěné kostýmy do posledního detailu a holčičky připomínaly pohádkové bytosti. Pomalá část formace jim dávala prostor ukázat svoji jemnou stránku a v té rychlé, skutečně rychlé části předvedly, že za to umí vzít.
V juniorech se stejného úspěchu dočkala formace Drumming man titul VICEMISTR ČESKÉ REPUBLIKY přivezla parta, která byla sice složená opět pouze z děvčat, ale pro barevnost a nápaditost formace si tři z nich oblékly klučičí outfity a vše získalo zcela nový rozměr. Tahle hravost bezpochyby pomohla ke konečnému výsledku v kategorii show formací. Bronz si z tohoto mistrovství odvážela choreografie Beautiful day, kdy se menší skupina starších juniorských tanečnic prezentovala ve světle fialových kostýmech a přenesla divaký do pohodového slunečného dne. Všechny vypadaly na parketu úchvatně, což se slovem beautiful skvěle korespondovalo.
Juniorky si střihly ještě jednu chorošku, a to sice SWEETMEAT. Super bundičky čtyř barev a nekonečné nadšení, že začínáme na písničku od Justina Biebra nám pomohlo na MČR získat šťastné sedmé místo a skončit tak těsně před branami finále. Na choreografii se podílela trojice Hanka Malinová, Klára Nováková a Lucka Zouharová. Byly to tenkrát super zážitky a my jsme se učily tvořit od začátku do konce, od výběru hudby a jejího střihu, přes nekonečné shánění správných velikostí bund až po závěrečnou podporu právě při soutěži.
A pojďme na kategorii mládež. O tom, jak ji rozčísly naše ženy a účastnily se s choreografií Paso doble seriálu soutěží mezi těmi, co sotva získali občanky jste si mohli přečíst minulý týden. Dnes se podíváme na tři zbývající choreografie.
Martina Nováková vytvořila jazz s názvem Happy story, protože jsme za sebou měly již první start na MS v roce 2009 byla choreografie pro rok 2010 technicky o poznání těžší a my se držely hesla „otočim to s prstem v nose“ – teda občas jsme upadly nebo se trošku zakymácely, ale na první pokusy toček s nohou to docela šlo a co je důležité říct, my jsme to otočily všechny ! Na podzim jsme dozdobyly kostýmy a vyrazily vstříc světovým soupeřům. Podpora, kterou nám dávaly právě „naše ženy“ byla neskutečná při všech národních soutěžích a my jely dobít svět. Úplně se nám to nepodařilo, ale tušily jsme, že náš čas přijde a vy víte, že v roce 2013 se to skutečně stalo 🙂
Další z choreografií mládeže vznikla pod vedením Lindy Váchové – Miss kiss kiss bang byla složena z tanečnic, které stály na parketě od dětství a nových tanečníkům – čerstvých absolventů tanečních – zpětně před nimi smekáme klobouk, protože prvky to byly náročné a všechny dámy z týmu tančily na podpatcích bez ohledu na předchozí zkušenosti. Tyhle boty se každou soutěž smekaly a nebyla jediná, kde bychom neřešily, jak tomu předejít, ale nikdy jsme je nesundaly. Kostýmy s kombinací černé, růžové, tygroviny a perliček byly nezapomenutelné a inspirovali soupeře natolik, že o rok později jsme je viděli takřka v totožném zhotovení, ale růžovou nahradila červená.
Obě tyto choreografii zažily právě pád a skutečné peklo v Kulturním domě Peklo v Plzni. Ačkoliv se obě dostaly do finále na příčky nejvyšší zdaleka nedosáhly. Známky byly neskutečně rozhozené, a i přes jedničky se obě ocitly pod stupni vítězů. Byla to taková ta soutěž, kdy zažijete skutečné zklamání a už nechcete nikdy víc, ale taky to byla právě ta soutěž, která nás všechny stmelila a dopomohla k oboum lepším výsledkům na poli mezinárodním a především progresu v následujících letech.
Poslední choreografií tohoto roku a mládežnické věkové kategorie byla choreografie Already gone, která si užila neskutečnou atmosféru MČR hip hopu neboli BEAT STREET, což je naprosto jiný svět, který by měl každý tanečník zažít, i kdyby to bylo jen z pozice diváka. Tato choreografie od začátku bojovala se zařazením do správné kategorie a bylo to naše první víc ženské jakoby hiphopové tancování. Chtěly jsme to prostě zkusit, užít si i dancehall a tak jsme spojily naše síly a jako kolektiv vytvořily právě tuhle věc. Výsledky moc neměla, ale mnoho lidí zaujala a nás neskutečně bavila a navíc do Brna jsme tenkrát jely mikrobusem a na to se skutečně nezapomíná!
Stejně jako na celý tenhle týmový rok 🙂
